Historie obce Praskačky
Místní jméno vzniklo a je odvozeno od zakladatele Praskače a znamenalo Praskačovu usedlost, osadu.
Příjmení Praskač vzniklo z obecného podstatného jména práskač (kdo nebo co práská - ranný len, druh ořechů nebo česko moravský tanec).
Obec leží na staré pražské cestě, kudy jezdili formani z Kladska do Prahy a dále na západ.
Dle zápisu v Zemských deskách bylo zjištěno její založení někdy před rokem
1465.
Patřila po svém založení ke klášteru Opatovickému.
Nebylo historicky zjištěno a nedochovaly se písemné prameny o tom, jak se dostala obec do majetku kláštera, zda koupí, darem či výměnou, byla s velkou pravděpodobností založena opatovickými benediktiny
v rámci jejich kolonizační činnosti. Dle ústního podaní zde byla tvrz na obou stranách cesty k Sedlici.
Jinak kolem dokola byla ohraničena lesy. První zmínky o obci jsou z roku
1465, kdy obec Praskačku převádí Jiří z Poděbrad na své syny.
Též Březhrad, Lhotku, Chrástnici, Sedlce, Urbanice, Hvozdnici, Vlčkovu Lhotu (Vlčkovice), Plačice, Stěžerky, Vysokou, Roudničku a les Křivec.
Prvé osídlení známe z roku
1547, kdy při prodeji obce Janovi z Pernštejna zde žilo 13 obyvatel (
2). Dle tereziánského katastru byly zde nejstarší rodiny Burianců, Dolanských, Hrubých, Kalivodů, Košťálů, Machačů a Řehounků.
Ostatní rody jsou zapsány v obci později.
Historie obce Praskačky v letech
1724
Byla otevřena první škola s jednou třídou v domku č. 29 Jana Štěrby. Do té doby se do školy nechodilo a proto také bylo málo těch, kteří uměli číst a psát.
1787
Dřevěný větrný mlýn stál původně ve Stěžerách. Roku 1787 byl postaven v Praskačce na nevysokém návrší. V roce 1803 byl znovu obnoven, patrně po předchozím požáru.
Z katastrální mapy r. 1840 je patrno, že mlýn stál ve vzdálenosti asi 220 m na sever od kostela v Praskačce, v poloze „Pod větrním mlejnem před příkopem”.
Trať na SZ odtud se nazývá „K příční cestě pod větrný mlejn”. Obytné stavení u mlýna mělo čp. 90. Roku 1840 má dominikální pozem. parcelu na níž mlýn stojí zapsanou Franz Pelzmann z Praskačky čp. 6 jako dědičný pachtýř (Erbpachter).
Pozdější rukou je tu pak zapsán na jeho místě Johann Dolanský. Z pramene z roku 1853 víme, že větrný mlýn měl jedno složení a pracoval zde jeden člověk (Arbeiter) a za rok se tu semlelo 30 měřic pšenice, 60 měřic žita a 50 měřic směsi.
Krátce před první světovou válkou tehdejší majitel mlýna Hroch (který býval před tím ve větrném mlýně ve Výravě) snížil střechu mlýna a na ní zhotovil jen nástavbu ve které je schována část palečného kola a osadil větrné kolo s osmi perutěmi; takový větrný mlýn byl v Čechách zcela neobvyklý.
zdroj: www.povetrnik.cz
Mlýn vyhořel v noci na 18. dubna 1926 i s přilehlým domkem.
1848
Postaven kostel, který byl zasvěcen nejsvětější trojici. Byl filiální a matrika byla v Opatovicích. Na zdejší faru byli dosazováni kněží buď penzisté nebo z trestů.
Ze zajímavých osobností, kteří zde na faře sloužili vybírám v Praskačce velmi oblíbeného Václava Šimerku profesora matematiky a fyziky v Českých Budějovicích (1819-1887).
Jednota českých matematiků mu k jeho hrobu v Praskačce postavila pomník. Po něm nastoupil Ehrenberg, zvaný amerikán.
Dalším zajímavým knězem byl Antonín Zámečník, pomolog a zahrádkář, který zdejší lidi vedl k lásce k půdě a zahrádkařství. Zemřel v roce 1920.
1848
Otevřena nová škola v č.p. 31. V této době byla již školní docházka povinná. První učitel p. Labský - vysloužilý voják.
1855
Otevřena již v pořadí třetí škola v č. 54. Tuto školu již navštěvovaly děti z obcí Praskačka, Urbanice a Vlčkovice. Měla dvě třídy.
1880
Byla založena "Hospodářská beseda pro Praskačku a okolí".
Byl to první spolek, který chtěl povznést kulturu obce a okolí. Hrála se divadla, pořádaly se přednášky jak odborné tak zábavné. Z výtěžku se kupovaly knihy a časopisy, které se za mírný poplatek půjčovali lidem. Ochotníci hráli divadlo, na čemž měl zásluhu především učitel František Doležal, později řídící učitel v Sedlici. Mezi návštěvníky často býval i zemský poslanec za agrární stranu V. Vinař ze Sedlice. Tento pokrokový zemědělec hodně cestoval a nasbíral zkušenosti hlavně v Dánsku a Holandsku.
Snažil se, aby jeho zkušenosti byly uvedeny ve skutek i u nás.
1888
Byla postavena akciová sušárna čekanky. Brzy potom byla změněna na družstevní podnik a jejími členy se stali rolníci z celého okolí.
Dále byla vybudována nová škola, která měla již 3 třídy a byt pro učitele.
1893
Byla povolena a zřízena nová zastávka železnice Praskačka - Urbanice (na trase Hradec Králové - Praha)
1899
Byla založena jedna z prvních kampeliček v okolí a během několika let byla největším místním spořitelním spolkem. Občané si mohli půjčit na nízký úrok peníze na stavbu vlastního domku nebo hospodářských budov.
1901
Pohled z roku 1901 zobrazuje: Pošta u nádraží, škola, kostel, obchod J.Dolanského
1906
Pohled z roku 1906 zobrazuje: Pošta u nádraží, sušárnu.
1904
Byla ustavena tělocvičná jednota Sokol.
1907
Na první schůzi byl projednán záměr elektrifikace vesnic. Jejím hlavním propagátorem byl Jan Černý z Věkoš.
1910
Byla zřízena dětská opatrovna v Praskačce, předchůdkyně dnešních mateřských škol. Umístěna byla v sále u Dolanských. V provozu byla od dubna do listopadu. Za každé děcko se platilo za dozor a jídlo 10 krejcarů za den (za jeden krejcar se nechalo koupit asi 6 rohlíků). Bohužel první světová válka tuto činnost roku 1914 přerušila.
1911
Zaveden do Praskačky elektrický proud.
1918
Ustaven stavební odbor Sokola v Praskačce. Josef Hroneš a Josef Dolanský byli zplnomocněny koupit od obce místo pro stavbu Sokolovny.
1921
Dne 28.10. byla slavnostně otevřena sokolovna v Praskačce.
1926
V sokolovně zřízen biograf.
1961
Proběhlo slučování obcí a pod Místní národní výbor v Praskačce byly přičleněny obce: Sedlice, Vlčkovice, Urbanice a Krásnice s osadou Žižkovec.
Vybráno z pamětí rodáka z Praskačky, pana Bohuslava Hrubého.
Historie Základní školy v Praskačce
V období mezi dvěma válkami byla organizace školy velmi proměnlivá. V letech 1939 až 1940 fungovala škola dokonce jako pětitřídní, kdy žáci z Kuklen museli docházet do školy v Praskačce i šestým až osmým rokem. Vzrůstající počet žáků a zájem obce o školu podnítil občany z Praskačky o pokus k založení vlastní měšťanské školy již v roce 1931. Z této myšlenky ale v roce 1933 definitivně sešlo.
Od roku 1951 do roku 1974 byl ředitelem školy Miroslav Pácal (s přestávkou 3 let, 1963 až 1966, kdy jmenovaného zastupoval Rudolf Chalupa). V době jeho působení vzrostla úroveň sociální a zdravotní péče o žáky, kteří začali jezdit na horské školy. Pod jeho vedením se žáci také aktivně věnovali sportu. Došlo též k podstatným údržbám školní budovy.
V roce 1974, po zrušení školy v Sedlici se rozšířil školní obvod. Do školy v Praskačce začaly docházet i děti ze Sedlice, Krásnice, Hubenic a Žižkovce. V témže roce byla jmenovaná ředitelkou školy Iva Paličková. Od roku 1947 do roku 1974 působily na škole kromě výše uvedených pánů Miroslava Pácala a Rudolfa Chalupy paní učitelky Drahomíra Žáková, Stanislava Rejmánková, Emílie Opletalová, Filoména Želoudková, Zdena Třísková, Dagmar Pešátová, Alena Smejkalová a Zdena Švorcová.
V roce 1974, kdy pan ředitel Pácal odešel do důchodu, se stala ředitelkou školy paní Iva Paličková. Škola opět doznala dalších vylepšení. Na místo starých kamen, kde bylo často nutné přiložit ruku k dílu, byla škola vybavena novým vytápěním, a to akumulačními kamny. Určitě to potěšilo všechny, nejvíce však asi paní školnici, které odpadla práce s uhlím.
V roce 1988 se s velkým ohlasem slavilo sté výročí založení školy. Sešlo se zde mnoho bývalých žáků školy a významných hostů, aby zavzpomínali na doby minulé. Celý den byl pro všechny účastníky připraven bohatý program.
V roce 1991 se ředitelkou školy stala paní Mgr. Zdeňka Kissová, za jejího vedení se v přízemí školy vybudovala školní tělocvična, která byla velmi potřebná, neboť hlavně z časových důvodů bylo problematické využívat místní sokolovnu.
V roce 1995 nastoupila na místo ředitelky školy Mgr. Libuše Bydžovská(později Ježková). Bylo to období ne zcela jednoduché, neboť školička právě procházela rozsáhlou rekonstrukcí do dnešní podoby. Firma KPM vybudovala zcela moderní objekt odpovídající současným trendům škol. Přibyla školní jídelna, která dříve byla mimo školní budovu. Ve druhém podlaží nově vznikla mateřská škola, která do té doby sídlila v objektu vráceném v rámci restituce. Současní žáci mají vynikající podmínky pro školní docházku. Škola je nyní čtyřtřídní se dvěma odděleními školní družiny. Vyučují zde plně kvalifikovaní učitelé, což ne každá malotřídní škola může říci. V odpoledních hodinách mají děti možnost se realizovat v mnoha kroužcích rozmanitého zaměření.
V roce 2015 nastoupila na místo ředitelky školy Mgr. Adriana Gajová. Ve škole se dále rozvíjí program pro nadané děti, pokračuje v nadstandardním hudebním a pevěckém vzdělaní a nezapomíná se ani na atletiku a týmové sporty.
1999
Postavena nová budova Obecního úřadu v Praskačce.